Jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou? Nestojí můj dům v záplavové zóně?

Pojmy povodeň a záplava pro mnoho lidí označují stejný druh lidského neštěstí spojeného s vodou, jiné už jsou ale definice pojišťoven, když dojde ke škodné události. Naštěstí se ale nemusíte bát, protože většina pojišťoven ve svých pojistkách zahrnuje obě rizika zároveň a při určení likvidace škody tak označující termín nerozhoduje o tom, zda pojistka bude proplacena.

Přesto si pro pořádek raději oba pojmy vysvětleme. Povodní pojišťovny rozumí vytopení vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží, nebo jejich břehy protrhla. Naproti tomu záplava nastává, když se voda šíří z jiných příčin než u povodně. Může se tak dít například při průtrži mračen nebo po rychlém tání sněhu, když si voda najde cestu přes váš pozemek nebo dům.

Důležité je, v jaké zóně rizika váš dům leží

Důležitější z hlediska uzavření pojistky je tedy spíše to, v jaké zóně s možností záplavy se váš dům či pozemek nachází. V posledních letech v Česku časté povodně donutily pojišťovny v roce 2003 (po velkých povodních v letech 1997 a 2002) rozdělit republiku do čtyř zón v závislosti na míře rizika, že by danou oblast mohly povodně postihnout.

Čtyřka je nejrizikovější, povodeň tu může být každých dvacet let. Málo riziková je zóna dvě, která představuje míru rizika stoleté vody a větší. Pravděpodobnost povodně na tomto místě během jednoho roku je asi jedno procento. Neznamená tedy, že se zde povodeň vyskytuje pravidelně jednou za sto let, ale vyjadřuje pravděpodobnost výskytu povodně za dlouhé časové období.

Některé pojišťovny promítají údaj o rizikové zóně přímo do ceny pojistného, jiné upravují výši limitu ročního plnění nebo spoluúčasti v závislosti na zóně, případně požadují určitá opatření na zabezpečení majetku pro případ povodně. Některé objekty, které se vyskytují v nejrizikovější čtvrté zóně, na pojištění proti povodním a záplavám vůbec nedosáhnou.

Podle statistik se v nejrizikovější zóně 4 nachází až šest procent objektů. Některým z nich ale pojišťovny pojistku nabídnou, v případě že jejich majitelé prokážou vybudování účinných protipovodňových opatření.

V této souvislosti se objevuje i pojem záplavová oblast, což je plocha podél vodních toků a nádrží, která je opakovaně periodicky zaplavována. Zaplavení mohou dokládat historické záznamy a proto zde nebývá starší zástavba. V záplavových oblastech se podle územního plánu ani nesmí stavět.

Co vám může pomoci:

Prohlížečka záplavových území (sestavil Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka ) http://www.dibavod.cz/70/prohlizecka-zaplavovych-uzemi.html

Povodňové mapy (sestavila Česká asociace pojišťoven) http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Povod%C5%88ov%C3%A9+mapy&typ=HTML

Přehled největších povodní v Česku a pojistné škody

1997

V červenci roku 1997 povodně postihly nejvíce Moravu a východní Čechy. Ke dni 30. 9. 1998 (tj. 14 měsíců po povodních) bylo hlášeno 117 tisíc pojistných událostí v celkové výši škod 9,8 mld. Kč. Celkové škody způsobené povodněmi přesáhly 62,6 mld. Kč a došlo k 60 obětem na životech.

1998

V červenci 1998 postihly povodně z přívalových dešťů některé lokality na Rychnovsku ve východních Čechách. Celkový počet pojistných událostí byl odhadnut na 3670 a v hodnotě činil odhad pojistných plnění 570 mil. Kč. Celkové škody způsobené povodněmi představovaly 1,8 mld. Kč.

2000

V březnu 2000 postihly povodně severní a východní Čechy. Z 33 členů České asociace pojišťoven se tyto škody týkaly klientů 17 pojišťoven. Ke dni 31. 3. 2001 bylo nahlášeno 7846 pojistných událostí, celková odhadovaná pojistná plnění činila ke stejnému datu 2,1 mld. Kč.

2002

Odhady povodňových škod 17 členských pojišťoven České asociace pojišťoven ukazují, že povodeň v roce 2000 přinesla klientům pojišťoven doposud největší škody. Poslední sledované údaje k 30. 6. 2004 hovořily o přibližně 81 tisících pojistných událostí, jimž odpovídají škody ve výši plnění 34,7 mld. Kč. Celkové škody na majetku byly odhadnuty na více než 73 mld. Kč.

2006

V roce 2006 statistiky pojišťoven ukázaly na 31 tisíc hlášených pojistných událostí v důsledku povodní ve výši celkové škody 1,4 mld. Kč. Březnové povodně z toho představovaly 14 tis. nahlášených škod v odhadované hodnotě 0,8 mld. Kč.

Zdroj statistik: Česká asociace pojišťoven